Kolín a jeho skvosty

Autor fotografie: Pajast Wikimedie

 Kolíne, Kolíne, stojíš v pěkné rovině, zpívá se v jedné lidové písničce, ve skutečnosti je to trochu jinak, Kolín totiž ve skutečnosti stojí na malém skalnatém návrší na východě Středočeského kraje na řece Labi. 

Místo bylo osídleno již v 9. století. Samotné město však bylo založeno až králem Přemyslem Otakarem II. ve 13. století. Na nejvyšším místě starého města byl pak vystavěn chrám svatého Bartoloměje, který se na severu a východu prudce svažuje k Labi. 

KAM ZA KOUPÁNÍM?

Vodní svět Kolín

Vodní svět Kolín prezentuje moderní představu evropského aquaparku, jež nabízí jak letní koupaliště, tak i krytý areál. Uvnitř najdete celkem 3 bazény i další sportovní vyžití, zábavu a prostory k relaxaci. Uvnitř areálu je 25 metrový bazén, venku je pak bazén o délce 50 metrů. Vnitřní tobogán má 75 metrů a ten venkovní má 45 metrů. Součástí je i trojskluzavka, dětské bazény, brouzdaliště, relaxační bazén, vlnobití, dětské skluzavky, vířivky a parní kabina. Návštěvníkům je zde umožněno večerní plavání. V relaxačním bazénu jsou podvodní gejzíry, masážní trysky, chrliče a umělé vlnobití. Vodní svět nabízí rovněž i bar, fitness, hřiště pro plážový volejbal, tenisový kurt, solná jeskyně, saunu, masáže i solárium. Pro kojence i batolata je zde plavecká škola, pro ty starší pak restaurace, kavárna a cukrárna. 

KDE SE TU DÁ LYŽOVAT?

Ski areál Chotouň

Okolo Kolína to doopravdy není příliš kopcovité a tak, za lyžařskými radovánkami je nutno jet až k Jílovému u Prahy, kde se nachází lyžařský areál Chotouň. K dispozici tu jsou 4 vleky, dva vleky POMA, malý dětský vlek a nově i lyžařský pás pro nejmenší lyžaře. Všechny vleky mají plynulou regulaci rychlosti. Mírné sjezdovky jsou určeny hlavně začínajícím a středně pokročilým lyžařům. Sjezdovky jsou pečlivě zasněžované, udržované a osvětlené, což umožňuje i noční lyžování. Na své si zde přijdou dokonce i snowboardisti. K dispozici tu máte rovněž lyžařskou školu. 

KAM S DĚTMI?

Kolínská řepařská drážka

Autor: Michal Louč (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Michal Louč Wikipedie

Kolínem vede několik pěších turistických tras, které vám umožní lépe poznat krásy města, jednou z nich je ta, která vede po Zálabí. Centrem této čtvrti je Jiráskovo náměstí s gotickým farním kostelem svatého Víta ze 14. století. Z náměstí v Zálabí vychází Tovární ulice, kde se nachází další dominanta, elektrárna ve funkcionalistickém stylu. Nejrušnější zdejší ulicí je Ovčárecká, která je však bohužel zatížená nákladními vozidly. Dovede vás však k městskému hřbitovu. Dál pak ulice Ovčárecká překračuje železniční trať a vede až do Sendražic, kde najdete skutečnou raritu - Kolínskou řepařskou drážku, což je úzkokolejná železnice o délce 3,3 kilometru. V budoucnu by snad měla být prodloužena až do Býchor. Zajímavé na ní je to, že vozí turisty. Původně však sloužila k převozu cukrové řepy z polí a farem do kolínského cukrovaru. Posléze se jí přepravovala i škvára a písek. Naposledy však k původnímu účelu sloužila v roce 1961. Od roku 2007 se její existence díky několika nadšenců obnovila. 

KAM JÍT NA PROCHÁZKU?

Rozhledna Vodárna Kolín

Autor: ZK175 (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: ZK175 Wikipedie

Asi 1,5 kilometru od centra města se na okraji Kolína nachází stará vodárenská věž, která byla upravena na rozhlednu. Věž je vysoká 45 metrů a původně byla vybudována v třicátých letech minulého století. Nyní je čerstvě po rekonstrukci. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 36 metrů a vidět odtud můžete Kolín a jeho okolí. 

KAM ZA TURISTIKOU?

Údolím říčky Šembery k ruinám hrádku Šember

Autor: Michal Louč (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Michal Louč Wikimedia

Trasa údolím říčky Šembery je středně dlouhá a středně náročná. Vhodná je proto pro děti, které už umí chodit. Kočárky tudy totiž neprojedou. Délka trasy je 7 kilometrů. Výlet začíná na rozcestí Na Šembeře, odkud se dále vydáte po červené, žluté a zelené, proti proudu říčky Šembery. Po 200 metrech si všimněte pravěkých obydlí, která jsou však veřejnosti nepřístupná. Na rozcestí Pod Šemberem zahněte doprava a držte se červeného. K druhé lávce pak vede pohodlná lesní cesta, vedoucí balvanitým kaňonem do chatové osady u Kozojed. Tam se můžete dostat k románskému kostelu svatého Martina z konce 12. století. Od něj je však nutné vrátit se zpět na rozcestí Sv. Martin, kde dochází k soutoku Kozojedského potoka a Šembery. Odtud je nutno pokračovat po zelené proti toku Kozojedského potoka, a to až do toho momentu, kdy se dostanete k pozůstatkům slovanského hradiště a hrádku Šember. K němu se dostanete po žluté. Hrádek zde stával od 14. století. Do dnešních dnů se zde dochovaly pouze nepatrné zbytky, příkop a mohutné valy. Pokud se vám toulky přírodou neomrzí, můžete se vydat jižněji do míst, kde se nacházelo slovanské hradiště Staré zámky. Odtud je však nutné se vrátit zase zpět k odbočce na Šember a vydat se zpět po žluté a zelené. 

KAM ZA ZÁBAVOU?

Duhový park Třebovle

Nejde sice o lokalitu, která by byla přímo v Kolíně, ale i tak se jedná o zajímavé místo. Duhový park najdete jen pár kilometrů od Kolína. Nabízí na 57 atrakcí, her a show, které jsou hrazeny z jednotného vstupného. Jde o atrakce různé obtížnosti, které si mohou vyzkoušet i dospělí. Všechny atrakce jsou chráněné před deštěm. K dispozici tu máte největší vzduchovou trampolínu v zemi, zorbingový válec, obří fotbal, lukostřelbu, minigolf a ještě spoustu dalšího. 

KAM ZA HISTORIÍ?

Židovské ghetto se synagogou

Autor: Elrim (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Elrim Wikimedia

V jihozápadní části Kolína se nachází židovské ghetto se synagogou ze 17. století, které je obehnáno dvojitým pásmem hradeb. Původní židovské ghetto dnes zahrnuje ulice Na Hradbách a Karoliny Světlé. Původně tvořily jednu ulici s názvem Židovská, která zde byla již ve 14.století. V ulicích se dochovala řada charakteristických domů s původními jádry. Za domem č.157 (bývalá to škola) se nachází barokní synagoga ze 17. století. 

Chrám sv. Bartoloměje

Autor: Pajast (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Pajast Wikipedie

Chrám sv. Bartoloměje představuje výraznou dominantu města, který zde stojí již od 13. století. Vystavěn zde byl v gotickém stylu. Oltář je výsledkem žáků odborné kamenické v Hořovicích a pastoforium pak pochází dokonce z dílny Petra Parléře. Uvnitř chrámu se nachází pozoruhodný soubor gotických, renesančních a barokních náhrobků. Ten nejstarší, se symbolem kříže je datován až do poloviny 13. století a pochází nejspíše k starší stavbě, která tu dříve stála. Dále je zde náhrobek ruthardovský ze 14. století a náhrobek Jana Kolovrata Žehrovského, člena mírového poselství Jiřího z Poděbrad. 

Budova arciděkanství

Autor: Michal Louč (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Michal Louč Wikimedia

Budovu arciděkanství najdete na ulici Brandlova na čísle 25. Původní budova pochází z roku 1400. V průčelí je zasazena deska katolického kněze Hynka z Ronova upáleného husity a ve východní stěně je socha sv. Judy Tadeáše z poloviny 18. století, socha sv. Víta a na přilehlé zdi pak socha sv. Václava ze 17. století. 

Židovský hřbitov

Autor: Krvesaj (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Krvesaj Wikimedia

Západně od centra se nachází druhý nejstarší a druhý největší židovský hřbitov v Čechách. Hřbitov je z roku 1418 a je na něm na 2600 náhrobků. Užíval se až do roku 1887. Pohřbena na něm je řada významných osobností, a to i několik rabínů a syna rabína Löwa. Jelikož mu došla kapacita, na Zálabí byl pak na konci 19. století založen nový židovský hřbitov, který však byl poškozen během 2 světové války a následně pak při stavbě mostu přes Labe. 

Věž Práchovna

Autor: Ing. Jan Mann Csc (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Ing. Jan Mann Csc Wikimedie

Věž je součástí opevnění kolínského hradu z 15. století. V 16. a 17. století sloužila jako strážní věž a jako vodárna. Za Josefa II. zde bylo skladiště střelného prachu. V 19. století v ní bydlel zálabský hlásný. Bohužel pak přišla o střechu a stala se ruinou. Rekonstruována byla až po 100 letech v roce 2006, kdy opět získala střechu a dnes je veřejnosti zpřístupněna jako vyhlídka. 

Podskalský mlýn

Podskalský mlýn je jeden ze dvou mlýnů, které v Kolíně naleznete. Znám byl již ve 13. století. Nejvýznamnějšími majiteli byli Radimští. Koncem 19. století proběhla romantická přestavba. Po roce 1990 byl navrácen potomkům posledních majitelů.

Bauerova vila

Autor: Michal Louč (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Michal Louč Wikipedie

Bauerova vila je moderní kubistická vila z počátku 20. století, kterou pro Adolfa Bauera postavil jeden z nejvýznamnějších architektů minulého století, Josef Gočár. Z původního zařízení se zde zachoval krb, schodiště, vestavěná skříň, koupelna, prádelna a kotel ústředního topení. Dům je po rozsáhlé rekonstrukci a zpřístupněna široké veřejnosti. Interiér je doplněn dobovým kubistickým mobiliářem a exponáty výtvarného umění. 

JAKÁ JSOU TAJNÁ MÍSTA, O NICHŽ BĚŽNÝ NÁVŠTĚVNÍK NEVÍ?

Kolínský zámek

Autor: -jkb- (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: -jkb- Wikimedia

Kolínský zámek nepatří zrovna k vyhledávaným turistickým atrakcím, byť se jedná o vzácnou památku. Dá se říct, že je i poněkud opomenutá. Řada lidí ani neví, že Kolín nějaký zámek má. Najdete ho na konci Zámecké ulice, kde se nachází vjezd do rozsáhlého komplexu kolínského zámku, který zde vznikl v druhé polovině 13. století. Původně šlo o klášter, který byl vypálen. Na jeho základech byl pak vystavěn hrádek Lapis refugii. Objekt byl často přestavován i zastavován. Nejvíce budovu ovlivnilo vlastnictví Františkem Horským, který zde rozšířil již stávající pivovar, který zde pak fungoval až do roku 1988. Zkázu pro severní část hradu pak přinesla stavba železnice. V areálu se dochovala do dnešních dnů budova západního paláce, torzo pozdně gotické brány z doby okolo 1500 a torza městského opevnění, které vzniklo krátce po založení města.