Klentnice, ideální místo pro dovolenou

Autor: RomanM82 Wikimedia

Klentnice jsou skutečně malou obcí na jihu Moravy, kterou naleznete pouhé 4 kilometry od Mikulova. I přes svou malou velikost jde o významné rekreační a vinařské středisko v Mikulovské vinařské podoblasti. Byť oficiální zmínka o obci pochází z roku 1322, oblast je však významná již od pradávna, což dosvědčují archeologické nálezy. Ty prokázaly, že se zde žilo již v době bronzové, únětické, mohylové a horákovské. 

Klentnice je významným rekreačním střediskem, jež láká turisty nejen z České republiky svou pro svou historii, víno a samozřejmě i pro přírodu a skvělé turistické s cyklistické podmínky. Milovníci sportu zde mohou vyzkoušet různé vodní sporty, rybolov, myslivost nebo také mototuristiku. 

KAM ZA KOUPÁNÍM?

Nové Mlýny

Autor: Kirk (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor: Kirk Wikimedia

Novomlýnská přehrada představuje soustavu tří nádrží, které v dané oblasti vznikly v sedmdesátých letech minulého století. Horní nádrž slouží k rekreaci, prostřední je přírodní rezervací a ta dolní opět slouží k rekreaci, ale mimo to i k závlaze, rybolovu a výrobě elektřiny. Je to ráj vodních sportů a vodní hladina i láká k romantickým výletům na lodích. Zajímavý je zdejší druhý ostrov, který je významnou archeologickou lokalitou, protože zde bylo odhaleno na 2000 hrobů z dob Velkomoravské říše. 

KDE SE TU DÁ LYŽOVAT?

Ski areál Filipov

Lyžařský areál Filipov najdete v romantickém prostředí Bílých Karpat v nadmořské výšce 430 metrů. Areál leží hned za obcí Javorník u Velké nad Veličkou. Lyžařské středisko je vhodné jak pro začátečníky, tak i pro pokročilé lyžaře. Lyžaři zde mají k dispozici sjezdovku dlouhou 550 metrů a dále pak 80 metrový dětský svah a 80 metrový svah zdejší lyžařské školy. Přeprava zajišťují tři vleky. Vzhledem k tomu, že jsou sjezdovky osvětleny, užít si tu můžete i večerního lyžování. Místní snowpark jistě potěší milovníky snowboardingu. Všechny tratě ve Filipově jsou uměle zasněžované a udržované rolbou. V místě se nachází parkoviště i bufet. Pakliže máte zájem, můžete využít služeb zdejší lyžařské školy. 

Nová Lhota 

Na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje se nachází sportovní areál, který nabízí několik strojově upravovaných běžeckých tratí. Tratě jsou přitom různě dlouhé i různě náročné. Dá se zde i bruslit. 

KAM S DĚTMI?

Sirotčí hrádek 

Autor: Dana Tvrda (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor: Dana Tvrdá Wikimedia

Dominantou Pálavy je Sirotčí hrádek, domov rodu Wehigenů, feudálů švábského původu, jejichž jedna větev Sirotků se sem přestěhovala v první polovině 13. století z Rakouska. Hrad zanikl zřejmě v 16.století. Dodnes však patří k typickým pálavským panoramatům. Hrad je volně přístupný po celý rok. Cesta sem vede přímo z Klentnice, nad níž se hrad nachází. Hrad je přístupný z jihovýchodu. Z vrcholu se pak můžete vydat dál na Děvičky.  

KAM JÍT NA PROCHÁZKU?

Stolová hora 

Autor: Palickap (zdroj: cs.wikipedia.org)

Autor: Palickap Wikimedia

Víte, že Stolová nebo také tzv. Tabulová hora je lokalitou s nejbohatším výskytem šalvěje etiopské v Česku? A aby toho nebylo málo, je jeho jedinou původní lokalitou na našem území. Hora je ve skutečnosti mohutný vápencovým kopcem, na němž v době bronzové stávalo sídliště. Horu chránil příkop, hradba a dřevěná palisáda. Stolová hora patří do národní přírodní rezervace, kam patří rovněž i Růžový vrch a Kočičí kámen. Z vrcholu můžete vidět Mikulov, Turold, Svatý kopeček a Rakousko. 

KAM ZA TURISTIKOU?

Kočičí skála u Mikulova

Autor: Hana Kašpaříková (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor: Hana Kašpaříková Wikimedia

Přírodní památku najdete 2 kilometry jižněji od Klentnice. Jde o malou vápencovou skálu s výskytem zcela typické flóry. Roste tu kosatec, koniklec, len i sápa hlíznatá. Žije tu vzácný pavouk šestiočko, otakárci, střevlíci a dokonce i kudlanka. Jde o samostatný vápencový útvar u silnice jdoucí z Klentnice do Mikulova. Dostanete se sem snadno autem, autobusem, ale i pěšky nebo na kole. 

Národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska

Autor: Huhulenik (zdroj: cs.wikipedia.org)

Autor: Huhulenik Wikimedia

Národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska na Pálavě zaujímá severní oblast Pálavských vrchů. Jde o oblast, která se nachází mezi Pavlovem, Dolními Věstonicemi, Horními Věstonicemi, Pernou a Klentnicí. Rezervace se vyznačuje výskytem celé řady vzácných rostlin. Rezervace zahrnuje nejvýznačnější bradla Pavlovských vrchů. Je zde i sníženina Soutěska, která je hlubokou skalní roklí vzniklou tektonickou linií. Odděluje bradlo Děvína on nižšího Kotle. Roste zde na 630 rostlin. Děvín představuje jedno z nejvýznamnějších zoologických lokalit České republik. 

KAM ZA ZÁBAVOU?

Vinné sklepy Klentnice 

Autor: Michal Klajban (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor: Michal Klajban Wikimedia

Klentnice spadá do Mikulovské podoblasti, která se může pochlubit tou největší plochou vinic v České republice. Typické pro tuto oblast je klima a podloží vinic. Jsou zde vinné sklípky, které nabízí to nejlepší tuzemské víno, jež se může pochlubit celou řadou ocenění. Návštěva Klentnice je skutečným degustačním zážitkem. 

KAM ZA HISTORIÍ?

Kostel svatého Jiří 

Autor: RomanM82 (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor: RomanM82 Wikimedia

Kostel svatého Jiří byl vystavěn koncem 18. století v barokním styl podle návrhu Jana Karla Hromádky. Kostel nahradil kapli svatého Mikuláše na Sirotčím hradě zrušenou v roce 1782 nařízením císaře Josefa II. Ve zvonici jsou 3 zvony. Nejstarší pochází z konce 15. století a snad pochází z hradu Děvičky. Hlavní oltář zdobí svatý Jiří od Josefa Winterhaldena mladšího. Tvůrcem sochařské výzdoby je pak Ondřej Schweigl. Boční oltář svatého Peregrína pak pochází z kaple svatého Mikuláše. Rokokové varhany pochází z 60. let z 18. století, které se sem dostaly ze zrušeného minoritského kostela v Olomouci. 

JAKÁ JSOU TAJNÁ MÍSTA, O NICHŽ BĚŽNÝ NÁVŠTĚVNÍK NEVÍ?

Kamenný kruh Klentnice 

Jde o uměle postavený kruh, který byl postaven podle zásad druidů před několika tisíci lety. Středový kámen má vsazené skleněné oko, které je čočkou s kosmogramy. Ta je směrována na východ slunce o podzimní rovnodennosti. Je zde velmi silná energie. Velmi citliví jedinci by tu neměli pobývat příliš dlouho.